Školka: Historie školky

Nejvíce zapsaných dětí ve školce B15/I

 

Po důkladném pročítání kronik jsme se dočetli, že v období školního roku 1974/1975 měla mateřská škola B15/I ve třídě zapsaných neuvěřitelných 34 – 36 dětí na jednu učitelku. O rok později 1975/1976 klesl počet na pouhých 30 dětí. Paní učitelky se netěšily ze snížení dlouho. Následující školní rok 1976/1977 počet opět vyskočil na 33 – 35 dětí.

Rekordní počet dětí se ovšem vyšplhal v roce 1978/79 a to na 35 – 37 dětí na třídě!! Děti neměly kde sedět, ležet… stolovaly u parapetů, průběžně se střídaly u stolečků, o způsobu hygieny ani nemluvě.

K mírnému snížení dochází od školního roku 1980/1981 a to na 30 – 35 dětí. V září 1982 klesl počet tříd ve školce B 15/I na 3 třídy, ve kterých bylo zapsáno 35 dětí.

 

Nejvíce zapsaných dětí ve školce B15/II
 

V této školce je zmínka pouze o zrušení jedné třídy a to ve školním roce 1982/1983. Škola měla pouze 3 třídy po 34 – 35 dětech.

Z důvodů snížení stavu dětí a zrušení tříd se škola B 15/II přestěhovala na konci června 1983 do prostor školy B15/I.

V následujících letech 1983 – 1988 se počty dětí pohybovaly v rozmezí 22 – 36 dětí.

Od roku 1990/1991 se snížil počet dětí na krásných 25 dětí na třídě.

Nárůst počtu dětí se opět uskutečnil od školního roku 2008/2009 a to na počet  28 dětí.

 

Pracovní poměr
 

Nejdelší pracovní poměr trvá od zahájení provozu mateřské školy do  31.07.2022 u paní učitelky Olgy Syrové.

Nejkratší pracovní poměr trval pouze jeden den. Po odpracování odpolední služby paní učitelka zjistila, že bydlí daleko a že u dětí nemá autoritu. Druhý den chtěla dostat výpověď. Po rozhovoru s ředitelkou podala výpověď ve zkušební době.

 

 

 
 

Co jsme se dočetli v kronikách

Mateřská škola B15/I

3. říjen 1973

Návštěva delegace 26 japonských žen – pěstounek z předškolních zařízení. Seznámily se s chodem školy a prohlédly si prostory.

3. říjen 1973

Návštěva delegace sovětských pedagogů, působících na různých stupních sovětských škol. Hosté při exkurzi vyjádřili obdiv nad vybavením školy.

11. březen

Návštěva 24 dánských studentek pedagogické školy z Kodaně.

15. květen1974

Následná návštěva dánských studentek pedagogické školy z Kodaně.

27. leden 1975

Nácvik na Spartakiádu pod vedením pí. učitelky Jiřiny Rajdlové. Účast 20ti maminek s dětmi.

20. červen 1975

Návštěva ze SSSR – delegace z plánovacího úřadu školství.

Založení šachového kroužku - říjen 1975

Šachový kroužek byl pod vedením pana Staňka. Zapsáno bylo celkem 22 dětí.

23. června 1976 - šachový kroužek navštívila redaktorka časopisu Vlasta. O průběhu a počínání dětí při hře byla v tomto časopise zveřejněna reportáž v srpnu 1976. O kroužku se objevila reportáž i v dětském televizním pořadu „Plamínek“. Děti zde byly zachyceny při vzájemných partiích a sportovních soutěžích ve hře v šachy. Dne 27. května 1977 navštívili školu reportéři z ČTK a o tomto nevídaném a zajímavém experimentu se psalo nejen v tisku Rudé Právo, Večerní Praha, Mladá Fronta, ale i v sovětském časopise.

24. duben 1978

Návštěva filmového štábu norské televize. Ten projevil zájem o vše co se ve škole děje. Delegace děti filmovala při výchovné činnosti.

18. září 1980

Návštěva japonského publicisty Shorze Kumahuana.

Školní rok 1982/1983

 Snížení počtu na 3 třídy, v nichž bylo zapsáno 35 dětí.

 

Co jsme se dočetli v kronikách

Mateřská škola B15/II

21. září 1979

Návštěva delegace UNESCO za účelem prohlídky vnitřního vybavení školy.

Školní rok 1982/1983

Byla zrušena jedna třída. Škola měla pouze 3 třídy. Na konci školního roku se škola B15/II stěhovala do prostor školy B15/I.

4. květen 1983

Paní ředitelce Evě Masákové byl předán v sále Čechie čestný titul “Příkladná MTŠ“.

Školní rok 1986/1987

I v tomto roce škola obhájila titul „ Příkladná MTŠ“.

Školní rok 1987/1988

Paní učitelkám Konířové a Syrové byl předán titul „Vzorné učitelky“.

Školní rok 1990/1991

Od tohoto školního roku probíhají ve školce mimoškolní aktivity – angličtina, počítačové hry, pracovní a výtvarný kroužek.

Školní rok 1999/2000

Integrace zdravotně postižené Madlenky Vlčkové ve třídě Andulek.

 

 

 
 

40 - té výročí od otevření MŠ, Praha 8, BOJASOVA 1

 

Historie MŠ se začala psát, alespoň z mého pohledu, v roce 1972. Architekt Tuček, který navrhoval i obytné domy, byl autorem projektu naší MŠ.

Zpočátku byly všechny objekty pojmenovány jen písmeny a čísly. Naše MŠ byla označena jako B 15/I a B15/II.

V září 1972 jsme byly jmenovány do funkce ředitelek dvě – Miluše Svejkovská a Eva Masáková.

Zřizovatelem byl ONV a po odborné stránce jsme byly řízeny Odborem školství a kultury ( OŠK) – vedoucí Hana Vobořilová a po technické stránce to byla Školská správa (ŠS) – vedoucí František Vondráček.

Každá MŠ měla 4 třídy, 8 učitelek + provozní personál tzn. školnici Zdenu Málkovou a Magdu Hybenovou a dvě uklízečky. MŠ měla společnou školní jídelnu, která měla vedoucí Dášu Kytkovou a 3 kuchařky.

Škola se řídila a plnila osnovy určené Ministerstvem školství a Roční plány podle nich zpracovávaly ředitelky. Předkládaly jsme je vždy počátkem školního roku na OŠK.

V letech, kdy jsme školu otevřely, byly všechny školy přeplněny. V té době bylo na Praze 8  41 mateřských škol.

Naše škola měla kapacitu 2 x 120 dětí. Z důvodu velké populace byla však navýšena na 140 dětí i více, to znamenalo 35 (až 37) dětí na jednu učitelku. Bylo to velmi náročné období.

Porodnost byla vždy zaznamenávána ve „vlnách“. Tak se stalo, že při poklesu dětí (kdy se vlna přelila na ZŠ), byla naše dvojškola zredukována v r.1983 na jednu čtyřtřídní a paní ředitelka Svejkovská byla přeložena na MŠ Květnová ve starých Ďáblicích.

Uvolněné dva pavilony byly využity jako detašované pracoviště ZŠ Burešova a ta tu zřídila dvě 1. třídy a dvě 2třídy.

Později, kdy ubylo dětí i na ZŠ, tak byla v těchto prostorách zřízena služebna Policie ČR .Kromě peněz z pronájmu tato symbióza nepřinášela žádné výhody-naopak. Policisté jezdili služebními auty až před pavilon po chodníku školní zahrady a tak omezovali chůzi dětí i rodičů. Museli jsme na zahradě vybudovat „plot v plotě“, aby oba objekty oddělil a nedošlo k úrazu dětí při pobytu na školní zahradě.

1.1.1999 škola vstoupila do právního subjektu, což mělo značné výhody po stránce ekonomické.  Lépe se hospodařilo a škola využívala finanční prostředky účelně. Odbor školství – vedoucí Mgr. Petr Svoboda, nás řídil po odborné stránce a Servisní středisko zabezpečovalo školu po technické stránce. Mělo také mzdovou účtárnu a vedlo nám účetnictví.

Naše škola byla zařazena do sítě MŠPZ (mateřská škola podporující zdraví). Byli jsme u počátku této myšlenky (zařadit MŠ do sítě zdravých škol - do té doby by zařazovány jen ZŠ). Tento projekt vypracovalo Ministerstvo zdravotnictví, konkrétně SZÚ pod vedení Dr.M.Havlínové, CSc. S tou jsem měla tu čest,  spolu s učitelkou naší školy Hanou Dvořákovou, spolupracovat v šetnáctičlenném týmu z celé republiky na zpracování a vydání knihy “Zdravá MŠ“. Tím, že se naše škola intenzivně podílela na zrodu této knihy, tak jsme se také zařadili po vypracování a schválení našeho projektu do sítě MŠPZ. Byl to vlastně holistický pojem zdraví, kde na základě toho vládla ve škole pohoda, empatie a zkrátka pečovali jsme o zdraví dětí tělesné i duševní. Myslím, že se nám to podařilo.

Jako jedna z mála škol, jsme v roce 1999/2000 integrovali holčičku Magdalenku, která měla velmi vážné onemocnění (svalovou atrofii). Byla u nás velmi šťastná a spokojená. Od 3- do 7 let, kdy pak odešla do ZŠ Burešova. Magdalenku jsme opravdu zapojili téměř do všech aktivit školy. Výuka AJ, keramika a pobyty na ŠvP (i v zimě). Mimo jiné jsme měli ještě kroužky: taneční a hru na flétnu. V roce 1999/2000 jsme měli první civilní službu, která nám velmi pomáhala právě v péči o Magdlenku. Shodou okolností se přihlásil o CS „absolvent“ naší MŠ Honza Lomosík a velmi se divil, že jsem ho poznala. Nemohu opomenout na druhého skvělého chlapce na civilce-Jirku Antoše, který byl také báječný. Oba měli skvělý přístup k dětem.

Škola měla léta svůj Bulletin, který nám pomohl graficky zpracovat a vytisknout  syn naší kolegyně Libor Baťek. Bulletin považuji dodnes za velmi zdařilý a je v něm stručný průřez všech aktivit, oslav a akcí, ze kterých po letech vznikly tradice školy.

V roce 2007 jsem odešla do zaslouženého důchodu, kdy jsem po 35-ti letech předala pomyslné „žezlo“ paní ředitelce Věrce Klímové. Není nezajímavé, právě tato pí. ředitelka je spjata se školou již od studentských let, kdy k nám chodila na praxi. Po maturitě u nás učila a z rodinných důvodů odešla na pár let mimo Prahu a pak se zase vrátila k nám.

Přeji ji a celému kolektivu mnoho spokojených let a ať prožijí tolik šťastných dnů, jako jsem na „Bojasce“ prožila já.

 

                                                                                        Eva Masáková

                       

 

V Praze 13.3.2013